Když papež František v roce 2013 poprvé vystoupil na balkon po svém zvolení, aby promluvil před modlitbou Anděl Páně, citoval nejen velké teology, ale i jednu osmdesátiletou ženu, se kterou se kdysi náhodně setkal v Buenos Aires. Mluvila k němu tehdy o Božím milosrdenství pro všechny.

Podle Františka schopnost porozumět Božím věcem nemají jen ti, kdo studovali na univerzitách. Ježíš říká: „Moje ovce slyší můj hlas.“ Znamená to, že i já mohu být s Bohem ve spojení — přímo, bez prostředníků. Nejsem odkázaný jen na „duchovní profesionály“, biskupy, dalajlámy atd. Ano, mohou nést moudrost, poznání, mouhou druhé vést … ale i se mnou Bůh počítá. I ke mně mluví.

 „Moje ovce slyší můj hlas.“ Ježíš nemluví jen zprostředkovaně. Neposílá dopisy náboženským vůdcům, aby je předčítali ostatním. On vstupuje do vztahu s každým člověkem osobně. Oslovuje každého.

Samozřejmě — ne všechno, co „slyším“, je nutně Boží hlas. Je potřeba to rozlišovat. Ale stejně důležité je vůbec počítat s tím, že Bůh oslovuje i mě. Někdy člověk totiž zapomíná, co všechno do něj Bůh vkládá. Někdy možná zapomíná i na to, že jeho vlastní srdce má schopnost slyšet Boží hlas.

Možná právě teď
je ten správný čas
si to znovu
připomenout.